Náplň podkapitoly:

1. Endokrinní funkce ledvin

_

Endokrinní funkce ledvin

Ledviny produkují tři významné hormony: erytropoetin, kalcitriol (1,25-dihydroxycholekalciferol) a renin. Tvoří se v nich také prostaglandiny, jež ovlivňují mnohé pochody v ledvninách.

Kromě syntézy se ledviny také účastní degradace vybraných hormonů – např. inzulinu (tvorba inzulinázy štěpící inzulin) či parathormonu.

Erytropoetin

Erytropoetin je peptidový hormon regulující tvorbu červených krvinek (erytropoézu).

Struktura a funkce

Erytropoetin je glykoprotein obsahující 165 aminokyselin. Jeho receptory se vyskytují na membránách prekurzorů červených krvinek. Vazba hormonu snižuje apoptózu těchto buněk – více buněk přežívá a může tedy i dokončit svůj vývoj ve zralé erytrocyty.

Tvorba a inaktivace

U dospělých osob je asi 90 % syntetizováno v ledvinách (intersticiální buňky), zbylé množství se tvoří v játrech (perivenózní hepatocyty). Játra přitom hrají klíčovou roli v produkci erytropoetinu během fetálního období. V dospělosti ale již nejsou schopna nahradit jeho případně sníženou tvorbu v ledvinách.

Klinická korelace:

U většiny osob v konečné fázi renálního selhání vzniká anémie pro deficit erytropoetinu. Těmto pacientům mohou lékaři podávat rekombinantní erytropoetin.

Erytropoetin je také zneužíván jako dopink – hlavně u vytrvalostních sportovců (cyklistika).

Podnětem pro jeho tvorbu je pokles parciálního tlaku kyslíku v krvi protékající oběma orgány. Hypoxie je tedy spojena se zvýšením počtu erytrocytů – polyglobulií. Produkci hormonu ale také podporují androgeny (testosteron) a katecholaminy (β-receptory).

Hlavním místem inaktivace erytropoetinu jsou játra.

Kalcitriol (1,25-dihydroxycholekalciferol)

Metabolismus kalcitriolu je podrobně probrán v Kapitole 9 a v podkapitole o metabolismu vody a minerálních látek, zde se omezíme jen na roli ledvin v něm.

V ledvinách probíhá konečná aktivace vitaminu D na aktivní hormon kalcitriol – 1-hydroxylace 25-hydroxycholekalciferolu na 1,25-dihydroxycholekalciferol.

Kalcitriol stimuluje v tenkém střevě syntézu bílkovin umožňujících absorpci Ca²⁺ a fosfátů. Tím zajišťuje dostupnost Ca²⁺ a fosfátů pro stavbu kosti. Souběžně aktivuje osteoblasty k syntéze kolagenu.

Renin

Renin je součástí systému renin – angiotenzin – aldosteron (RAAS). Tento systém je podrobně probrán v Kapitole 11 a v podkapitole o metabolismu vody a minerálních látek, zde zmíníme jen základní přehled.

Ledviny významně ovlivňují metabolismus vody a minerálních látek. To nejen skrze v nich probíhající procesy tvorby moči, ale i prostřednictvím sekrece některých látek. Jednou z nich je protein renin, který se tvoří v odpovědi na snížení krevního zásobení ledvin (kupř. pro pokles objemu ECT). Registrace tohoto stavu i následná sekrece reninu je lokalizována do buněk juxtaglomerulárního aparátu ledvin. Po uvolnění do plazmy katalyzuje renin přeměnu plazmatické bílkoviny angiotenzinogenu na angiotenzin I. Ten je následně převeden na potentnější angiotenzin II činností angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE). Angiotenzin II vykazuje jednak silné vazokonstrikční účinky, jednak stimuluje tvorbu aldosteronu v kůře nadledvin. Pro ledvinou cirkulaci je významné, že angiotenzin II vykazuje silnější působení na vas efferens (oproti vas afferens), čímž vede k nárůstu filtračního tlaku v glomerulech.

RAAS se účastní regulace krevního tlaku a hospodaření těla s minerály a vodu.

Autoři podkapitoly: Josef Fontana a Patrik Maďa