Vyberte pravdivá tvrzení:
_
buňky srdečního svalu jsou propojeny pomocí permeabilních interkalárních disků, vzniká syncytium (A)
sinoatriální (SA) uzel je srdečním pacemakerem (A)
inotropie je schopnost srdce reagovat pouze na signály určité intenzity (N)
v srdečních komorách se vzruch šíří od endokardu k epikardu a směrem od báze k hrotu (N)
_
buňky SA uzlu mají stabilní hodnotu klidového membránového potenciálu (N)
ventrikulární rytmus vykazuje frekvenci přibližně 50/min (N)
tzv. fáze plató akčního potenciálu je podmíněna pomalým influxem Na+ (N)
EKG svody II a III snímají procesy na spodní straně srdce (A)
_
EKG svody V5 a V6 snímají anterolaterální stěnu levé komory (A)
interval PQ informuje o délce trvání převodu vzruchu ze síní na komory (A)
komplex QRS je obrazem depolarizace kardiomyocytů komor (A)
na konci systoly komor se uzavírá mitrální chlopeň (N)
_
ejekční frakce zdravého lidského srdce čítá 35-45 % (N)
afterload je parametr popisující odpor kladený toku krve (A)
hlavním energetickým zdrojem zdravého lidského srdce je plazmatická glukóza (N)
tvorba natriuretických peptidů v srdci roste při zvýšeném napětí ve stěně srdečních síní či komor (A)
_
k největšímu poklesu krevního tlaku dochází v kapilárách (N)
v žilách se nachází nejvíce krve z celého krevního oběhu (A)
za fyziologických podmínek převládá v cévách turbulentní proudění (N)
pro laminární proudění je typický parabolický profil rychlostí jednotlivých vrstev krevního proudu (A)
_
tok krve cévou roste se 4. mocninou poloměru (A)
střední arteriální tlak v systémové cirkulaci dosahuje přibližně 93 mm Hg, v plicnici asi 15 mm Hg (A)
mozkem fyziologicky protéká asi 5 % klidového srdečního výdeje (N)
kyslík vyvolává vazodilataci cév mozku (N)
_
zásobování srdce krví není kontinuální – zvyšuje se při systole a klesá při diastole (N)
β2-adrenergní receptory způsobují v koronárním řečišti vazodilataci (A)
hypoxie či vzestup parciálního tlaku oxidu uhličitého vyvolávají v plicním řečišti vazokonstrikci (A)
ledvinami fyziologicky protéká asi 25 % klidového srdečního výdeje (A)
_
myogenní autoregulace vyžaduje inervaci hladké svaloviny stěny cév míšními α-motoneurony (N)
endotelem produkovaný oxid dusnatý je vysoce účinný vazodilatátor (A)
angiotensin II vyvolává generalizovanou vazokonstrikci (A)
hlavní signál pro chemoreceptory uložené v prodloužené míše představují změny pCO2 (A)
_
pohyb přes stěnu kapiláry určují čtyři síly: hydrostatický tlak kapilár a intersticia a koloidně-osmotický tlak plazmy a intersticiální tekutiny (A)
na venózním konci kapiláry směřuje výsledná síla Starlingových sil dovnitř kapiláry (A)
centrální žilní tlak odráží tlak v levé komoře na konci diastoly (N)
ve fetálním krevním oběhu míří většina krve z pravé komory do plicní cirkulace (N)
_
infarkt myokardu se na EKG projeví elevací ST úseku a vznikem tzv. patologického kmitu Q (A)
diagnostika infarkt myokardu se opírá o stanovení plazmatických hladin troponinu T a glykogenfosforylázy (N)
nedomykavost srdečních chlopní vede k tlakovému přetížení srdečního oddílu za chlopní (N)
jako markery srdečního selhání se využívají natriuretické peptidy, zejména BNP (A)
_
bradykardie je definována poklesem srdeční frekvence pod 60 tepů za minutu (A)
fibrilace komor je méně závažná než fibrilace síní (N)
při hyperkalemii se klidový membránový potenciál stává méně negativním, což může vyústit až v asystolii (A)
většina případů hypertenze je podmíněna diagnostikovatelnou organickou příčinou (N)
_
diagnostiku hypertenze opíráme o opakované zvýšení krevního tlaku ≥ 140/90 mmHg (A)
sekundární hypertenzi vyvolávají například nádory kůry a dřeně nadledvin (A)
edém vzniká akumulací tkáňového moku (A)
příčinou edému může být obstrukce lymfatického systému nádorovými buňkami (A)