Náplň podkapitoly:
1. Funkční morfologie endokrinního systému
_
Funkční morfologie endokrinního systému
Endokrinní systém se svými působky, hormony, podílí na řízení funkce mnoha orgánů. Hormony jsou specifické látky, které buňky postupně uvolňují do krevního řečiště. Účinek hormonů se projevuje ve vzdálených orgánech.
Mezi orgány patřící do tohoto systému řadíme hypofýzu, epifýzu, štítnou žlázu, nadledviny a endokrinní část pankreatu a dále ledviny a gonády.
Hypofýza
Hypofýza neboli podvěsek mozkový, je uložena v sella turcica ossis sphenoidalis. Hypofýza se skládá z adenohypofýzy a neurohypofýzy, které jsou vzájemně spojené pomocí infundibula.
Adenohypofýza
Adenohypofýza se dělí na pars distalis, pars intermedia a pars tuberalis. V pars distalis se nachází síť krevních sinusoid, chromofóbní a chromofilní buňky. Chromofilní buňky se dělí na acidofilní, které secernují proteiny s nízkou molekulární hmotností a na které se váže kyselé barvivo. Dále na bazofilní, které produkují glykoproteiny a váže se na ně bazofilní barvivo.
1 – Chromofóbní buňka, 2 – Acidofilní buňky, 3 – Basofilní buňky, 4 – Kapilára
Acidofilní buňky se nachází v periferii pars distalis a jedná se o buňky somatotropní obsahující somatotropní (růstový) hormon a buňky luteotropní obsahující luteotropní hormon – prolaktin.
Bazofilní buňky jsou obvykle větší než acidofilní a zahrnují buňky thyreotropní produkující thyreotropní hormon, gonadotropní buňky produkující folikuly stimulující hormon (FSH) a luteinizační hormon (LH), který se uplatňuje při vývoji žlutého tělíska a v Leydigových buňkách ovlivňuje produkci testosteronu, a kortikotropní buňky produkující adrenokortikotropní hormon (ACTH).
Neurohypofýza
Neurohypofýza obsahuje nemyelinizované axony neurosekrečních neuronů, pituicyty a fenestrované kapiláry. Těla neurosekrečních buněk se ale nenacházejí v neurohypofýze, ale v hypotalamu – v nucleus supraopticus (sekrece vasopresinu ovlivňujícího sběrací kanálky v ledvinách) a nucleus paraventricularis (sekrece oxytocinu stimulujícího kontrakce dělohy).
Epifýza
Epifýza se nachází v oblasti stropu diencefala. Její povrch je kryt pouzdrem, které navazuje na pia mater. Obsahuje pinealocyty produkující melatonin a astrocyty. Má rytmickou sekreční aktivitu – produkce melatoninu reaguje na střídání světla a tmy.
Štítná žláza
Štítná žláza se skládá ze dvou laloků spojených istmem. Obaluje ji vazivové pouzdro, ze kterého vybíhají do žlázového parenchymu septa. Obsahuje folikulární buňky tvořící uzavřené váčky vyplněné koloidem a parafolikulární buňky obsahující kalcitonin, který snižuje koncentraci vápenatých iontů v krvi.
Příštitná tělíska
Příštitná tělíska obsahují především hlavní buňky secernující parathormon (reguluje koncentraci vápenatých a fosfátových iontů, stimuluje osteoklasty v kostech a moduluje resorpci v ledvinách) a oxyfilní buňky.
Nadledviny
Nadledviny se dělí na kůru a dřeň. V kůře jsou buňky mající charakter buněk syntetizujících steroidy, které nestřádají své sekreční produkty v granulech. Buňky jsou uspořádány do trámců obklopených sinusoidami. Mají sférické centrálně uložené jádro, dobře vyvinuté hladké endoplazmatické retikulum, tubulární mitochondrie a v cytoplazmě rovněž i tukové kapénky. V kůře rozlišujeme následující oblasti: zona glomerulosa nacházející se pod vazivovým pouzdrem – produkuje aldosteron, který ovlivňuje absorpci sodných iontů v distálním tubulu ledvin. Druhou oblastí je zona fasciculata secernující glukokortikoidy (kortizol) a malé množství androgenů. Třetí oblast zona reticularis je tvořena buňkami, které obsahují v cytoplazmě lipofuscin a produkují glukokortikoidy a androgeny.
Dřeň je tvořena trámci a skupinou polyedrických buněk uložených v retikulárním vazivu. Buňky produkují biogenní aminy – obsahují sekreční granula s katecholaminy (adrenalin, noradrenalin).
Pankreas
Slinivka břišní se skládá z exokrinní a endokrinní části. Exokrinní pankreas je blíže popsán v Kapitole 9. Níže popíšeme jen endokrinní část.
Endokrinní pankreas je tvořen Langerhansovými ostrůvky. Ty se skládají ze sférických buněk tvořících trámce, mezi kterými se nachází fenestrované kapiláry. Ostrůvky obsahují několik druhů buněk:
1) Beta buňky – je jich nejvíce a jsou uložené ve středu ostrůvku, secernují inzulin
2) Alfa buňky – nacházejí se na periferii a produkují glukagon
3) Delta buňky – produkují somatostatin (inhibuje sekreci glukagonu a inzulinu)
4) F-buňky – produkují pankreatický polypeptid
Langerhansův ostrůvek je světlejší oválný útvar uprostřed snímku. Zbylé tmavší části jsou exokrinní aciny.
Autor podkapitoly: Martina Šajdíková
