Náplň podkapitoly:

1. Složení a funkce krve

_

Složení a funkce krve

Krev je suspenze formovaných krevních elementů (erytrocytů, leukocytů a trombocytů) v krevní plazmě. Centrifugací je můžeme od sebe oddělit, přičemž nejníže klesnou erytrocyty – podíl erytrocytů na celkovém objemu krve se nazývá hematokrit, jehož hodnoty se liší u mužů a u žen – muži: 44 ± 5 % a ženy: 39 ± 4 %. V prostoru mezi plazmou a erytrocyty se nalézají leukocyty a trombocyty tvořící bílou, neprůhlednou vrstvičku – tzv. buffy coat (tvoří asi 1 % z celkového objemu krve).

V našich cévách koluje asi 4,5-6 l krve, což představuje přibližně 6-9 % tělesné hmotnosti. Ženy přitom mají méně krve než muži. Krevní plazma tvořící tekutou složku krve je koloidní roztok organických a anorganických látek (elektrolytů, živin, proteinů, hormonů atd.) s příměsí rozpuštěných krevních plynů. Má bleděžlutou barvu způsobenou přítomností barviv vznikajících při rozpadu erytrocytů a je mírně opaleskující. Objem krevní plazmy je přibližně 2,8-3,5 l (40-45 ml/kg hmotnosti). Spolu s lymfou tvoří až 25 % extracelulární tekutiny (ECT).

Mezi základní funkce krve se řadí:

1) Transport živin, odpadních látek, krevních plynů (kyslík a oxid uhličitý) či signálních molekul

2) Imunitní funkce

3) Udržení homeostázy vody, iontů či pH

4) Rozvod tepla po těle

5) Krevní srážení

Viskozita krve

Viskozita neboli vazkost je veličina, která charakterizuje vnitřní tření tekutiny a závisí především na přitažlivých silách mezi částicemi. Za fyziologických podmínek je viskozita krve asi 3x vyšší než viskozita vody. Za tento nárůst viskozity odpovídají největší měrou červené krvinky, jež zvyšuji vnitřní tření. Můžeme tedy tvrdit, že spolu s hematokritem roste i viskozita.

Podrobnější informace o složení a funkcích krve poskytnou další podkapitoly této kapitoly.

Autoři podkapitoly: Patrik Maďa a Josef Fontana